Součástí systému výchovy mládeže se staly i takové jevy jako „výlety na brambory“.
Proč byli školáci a studenti v SSSR vozeni na „brambory“ / Koláž My, foto: screenshot z YouTube
Dozvíte se:
- Proč byli studenti a žáci nuceni pracovat na polích?
- Jaké „bonusy“ dostávali teenageři a děti
V SSSR byla nucená práce školáků a studentů na zemědělských pracích vysvětlována nejen nutností sklízet úrodu, ale také ideologickou soudržností. Takový fenomén jako „výlety na brambory“ se stal součástí systému výchovy mládeže, i když v mnoha ohledech vyvolával nespokojenost.
Důvody masového zapojení mladých lidí do zemědělských prací
Mnozí si pamatují, že každý podzim dostávaly vzdělávací instituce příkaz poslat určitý počet studentů do kolchozů a státních statků, píše Telegraf. Týkalo se to nejen školáků, ale i vysokoškoláků a zaměstnanců vědeckých a vzdělávacích institucí.
Hlavní důvody takové praxe:
- Nedostatek pracovních sil. Navzdory dobré úrodě měly kolektivní a státní farmy katastrofální nedostatek lidí na sklizeň.
- Ideologické vzdělávání. Úřady se snažily zavést zástupce duševní práce k práci fyzické a dokázat, že všichni občané SSSR jsou si rovni.
- Rekordní čísla. Pro zodpovědnost vůči státu bylo nutné maximalizovat sklizeň a zapojení mladých lidí pomohlo dosáhnout plánovaných výsledků.
Jak probíhaly „bramborové“ expedice
Na začátku podzimu se organizovaly výpravy žáků a studentů na venkov, kde žili v barácích nebo ve stanech a od časného rána do pozdního večera pracovali na poli.
Navzdory snaze studentů zůstávala kvalita sběru hodně pozadu. Nezkušení dělníci mohli poškodit úrodu, nechat část kořínků v zemi nebo nedodržet pravidla skladování. V důsledku toho se velká část úrody zkazila a někdy se ztratilo až 80 % sklizené zeleniny.
Důsledky a postoje k této praxi
Práce na poli měla negativní dopad na zdraví žáků a studentů. Mnozí se kvůli chladným nocím v kasárnách nachladili a onemocněli plicními chorobami. Kromě toho byl přerušen vyučovací proces, což ovlivnilo kvalitu vzdělávání.
Za takovou práci se nevyplácela žádná mzda, ale jako kompenzaci si mohli domů odnést malou část úrody. Tato skutečnost vyvolávala nespokojenost mezi mladými lidmi a intelektuály. Postupem času se praxe nucených prací začala spojovat se zbytečností a absurditou, což dalo vzniknout mnoha anekdotám a kritikám.
V roce 1987 sovětský tisk uznal, že v důsledku neefektivního přístupu ke sklizni byla velká část úrody ztracena. To se stalo jedním ze symbolů krize sovětské ekonomiky, která byla závislá na nucené práci mládeže, ale nedokázala zajistit její efektivitu.
Pokud si všimnete chyby, zvýrazněte potřebný text a stisknutím Ctrl+Enter informujte redakci.
